Jste naším        návštěvníkem děkujem

 www.visnovske.nazory.cz   

Višňová v minulost   

Počátkem března 1973 požádal mne Místní národní výbor ve Višňové o kratší stať, která by pojednávala o višňovské minulosti a současnosti. Tuto žádost jsem přijal rád, neboť je správné si čas od času připomínat, z jakých kořenů vyrůstá naše současnost, ale na druhé straně časová tíseň rukopis bylo třeba odevzdat do konce dubna 1973 nedovolila, aby se z "minulostí" staly skutečné dějiny, i když by je bohatost do chovaného archivního materiálu napsat umožňovala. Nezbylo proto než sebrat narychlo základní data z několika hlavních historických pramenů a z literatury, doplnit je vzpomínkami současníků a předložit tento náčrt čtenářům většinou asi obyvatelům, rodákům a příznivcům naší obce v té víře, že budou shovívaví k nedostatkům, jež s sebou každá kvapná práce nezbytně přináší. 

    Naše théma tvoří celek, který se skládá ze dvou částí z minulosti a současnosti. Bylo možno zpracovat je dvojím způsobem napsat několik podrobných studií z těch období, která měla pro obec zvláštní význam, nebo se pokusit o souborné vylíčení jejích osudů v širších souvislostech okresu a kraje. Tato druhá eventualita zde dostala přednost nejen z důvodů časových, nýbrž i proto, aby čtenáři měli před očima pokud možno soustavný a ucelený obraz o minulých osudech naší obce. Pokud se přitom v textu uvádějí jednotlivá slova nebo celé věty přímo z pramenil, je to naznačeno uvozovkami. A višňovská současnost? Není třeba mnoho slov tam, kde hovoří činy. Nechť čtenář posoudí sám, kde končí stránky bolestí, utrpení a zmaru a kde začíná nová epocha života a naděje.          

    Pojednání o višňovské minulostí a současností by v této podobě nevzniklo bez rychlé a účinné podpory několika příznivců obce: cenné vzpomínky na počátky revo1učního dělnického hnutí ve Višňové poskytl ochotně Karel Ježek, zakládající člen KSČ v Příbrami, zatímco dr. Stanislav Polák, vedoucí Okresního archivu v Příbrami, dal autoru plně k disposici nejen níže citovaný archivní materiál, nýbrž i jinak těžko dostupnou místopisnou literaturu. Jiří Vandas z Višňové [čp. 21) shromáždil pro tuto práci dostupné podklady o počátcích společenského života v obci a ušetřil mi tak mnoho nesnadné heuristické práce. Z mnoha ostatních přátel ve Višňové, kteří mne vždy podporovali radou i osob­ními vzpomínkami, zavázala si mne zvláštní vděčností zasloužilá učitelka Marie Čermáková, ředitelka základní devítileté školy, jež se mnou pročetla tento rukopis a na několika místech přispěla svými podněty k jeho zdokonalení.

str 4.

 

Velká skála 551m.   Nejvyšší bod v okolí Višňové

2. Zeměpisná poloha.Podnebí. 

         Vystoupíme li za pěkného počasí na Velkou skálu 551 m která se zdvihá asi 4 kilometry na jihozápad od Višňové, spatříme dva různé krajinné útvary: na jih a jihozápad kulisovitě stoupají zalesněná pásma, zarámovaná na samém obzoru Boubínem a jinými šumavskými horami. Naproti tomu k severu se kraj sklání do Dobříšské kotliny, ohraničené na západě a severu Brdami spolu s jižními výběžky Hřebenů a na východě Středočeskou vrchovinou. Vody zde sbírá Kocába, která pramení pod Novou Hospodou u Dubna a směřuje nejprve k východu, ale u Višňové se obrací na severovýchod a tímto směrem pak pokračuje až k svému ústí do Vltavy poblíže Štěchovic. Krajinu v okolí Višňové dělí svým tokem na dvě části: na pravém břehu směrem východním J převládá písečná, kamenitá a málo úrodná půda na žulovém podloží. Na levém břehu směrem severním a západním) rozkládají se pole podstatně úrodnější; půda zde vznikla rozpadem hlinitých břidlic.

     Povaha krajiny podmiňovala vegetaci: na levém břehu Kocáby se vedlo zemědělství již od dávných časů např. u Ouběnic se podle starých zpráv dařila nejen pšenice, ale i chmel zato pravý břeh byl dosti dlouho z největší části porostlý lesem, který se místy šířil i na druhý břeh. Ještě v pramenech ze 16. století se označuje dnešní lesík nad Dlouhou Lhotou názvem Drásovec, zřejmě proto, že sahal původně až k vesnici Drásovu, doložené již r. 1056 a proslulé tehdy chovem včel. 

      Klima bylo podstatně vlhčí než dnes, a to nejen pro větší roz­lohu lesů, nýbrž i proto, že zásoby vody byly mocnější. Pro místní jména jako např. Na jezerách, U černého bláta nebo Mláka toto slovo znamenalo původně totéž jako louže jsou toho dodnes výmluvným svědectvím. Pro větší vlhkost vzduchu bylo zde asi v starých dobách poněkud chladnější a drsnější podnebí nežli dnes.

str.5

3. Svědectví archeologie a místních jmen. 

Kraj, v němž leží Višňová, byl sice obydlen dlouho před příchodem Slovanů, ale přece jen později než úrodné kraje v severních a jižních Čechách. Osídlení bránila hornatá krajina a nepřístupné lesy. Asi na rozhraní druhého a prvního

 

Od Kocáby u Višňové

tisíciletí před naším letopočtem byly severní Čechy osídleny obyvatelstvem knovízské kultury, kdežto jižní Čechy lidem, který si stavěl kamenné mohyly. Mocnější obyvatelé severních Čech si postupně podrobili lid kamenných mohyl a smísili se s ním. Tehdy byla osídlena i oblast v okolí Višňové, kde byla nalezena mohyla z pozdní doby bronzové. Lidé se tehdy živili zemědělstvím a obdělávali především úrodnější k jihu obrácené svahy. Žili v kruhových primitivních chatrčích.Mrtvé spalovali a ostatky ukládali do popelnic, nad nimiž nasypávali mohylu. Znali bronz a dovedli z něho vyrábět nástroje i ozdoby.Hrubší nástroje však ještě hotovili z kamene. 

    Z pozdější doby laténské (1. tisíciletí před naším letopočtem) pochází pravděpodobně náhodný nález, který učinil r. 1905 v naší obci při kopání základů k domku čp. 86 [do loňského roku v něm úřadoval MNV) učitel Josef Soukup:v hloubce asi jednoho metru pod povrchem země našel dvě popelnice.Jedna byla 16 cm vysoká,19 cm v průměru a měla podobu širokého džbánu; byla ozdobena širokým pásem,do ně byly vpíchány ozdoby v podobě písmene S. Druhá, menší, 10 cm vysoká a 12 cm široká, měla stejný tvar, ale byla bez ozdob. Větší byla při nálezu poškozena. U obou leželo železné kopí a železný kroužek, stářím Doba laténská, k níž asi naše nálezy patří, byla charakterizována obecným rozšířením železa, sériovou výrobou keramiky a produktivním zemědělstvím.Je to doba, kdy v Čechách začínají vystupovat Keltští Bojové, kteří si již stavěli opevněná sídliště městského charakteru předhistorické doby pocházejí také stopy dávného opevnění [příkopy, valy) na zalesněném návrší Hradišti, které leží na severový­chodním okraji naší obce.Je to ostroh od západu a severu chráněný vodami Kocáby, ale na východě a na jihu byl opevněn lidskou rukou. Na okolních polích nalézali rolníci ještě v minulém století hroty šípů. Poněvadž na tomto místě dosud nebyl proveden archeologický výzkum, je možno mluvit o jeho minulosti jen neurčitě: někdy se pokládá tato lokalita za památku z doby hradištní [6. -10. století našeho letopočtu), kterou lze již spojit se slovanským obyvatelstvem s kmenem Čechů,s počátky feudální společnosti a vznikem českého státu. 3)

        1} Nelze vyloučit, ze tento nález, který uvedl bez dokladů Jan Filip (Pravěké Československo) jako mohylu milavečské kultury, je totožný s nálezem následujícím.         

        2} Jedno bylo např. v nedalekých Hrazanech poblíže Slapské přehrady.

        3) Nedatované zůstaly také dnes nezvěstné nálezy, které byly prý koncem minulého století učiněny na polích V pecích" a "V jamách" (zbytky pecí, struska, železné hroty šípů).Jak svědčí místní jméno "V pecích", užívané již r. 1713, šlo o starší pojmenování, jehož oprávněnost byla nálezy z minulého století potvrzena.

str.7