www.visnovske.nazory.cz  

12. Socialistická současnost. 

Každému, kdo zkoumá historické prameny o naší obci za posledních 300 let, je stále zřejmější a tyto řádky o tom mohly podat jen několik základních dat, že v minulosti zde život nebyl procházkou v rozkvetlých zahradách, nýbrž tvrdým každodenním zápasem o holou existenci byl v pravém slova smyslu otázkou sociální. V starých dobách k jejímu řešení přispívaly války a morové epidemie, po zrušení nevolnictví a poddanství útěk obyvatelstva do měst za námezdnou prací nebo ubohé živoření na propachtované půdě, jejíž nízká úživnost nemohla zvláště v minulém století stačit populačnímu přírůstku. Později v mnoha rodinách byla poslední možností podpora v nezaměstnanosti.  A po talkových zkušenostech přišel únor 1948, který postavil před všechny novou socialistickou alternativu: přestavbu společnosti, jež dá každému dobrou pracovní příležitost, možnost zařídit si život podle své píle a svého přičinění a postupně podle výsledků společné práce zlepší životní podmínky každého z nás. Rozhodnutí bylo ve Višňové rychlé. Již 26. února pracoval zde šestičlenný akční národní výbor, který začal uskutečňovat program obrozené Národní fronty. Život v obci se začal měnit. Ještě r. 1948 dostala Višňová kino, které bylo zakoupeno z příspěvku určeného na úhradu škody vzniklé velkým suchem, jehož se občané zřekli. Původně se promítalo v hostinci čp. 1. Bylo též zavedeno telefonické Spojení s Příbramí. Do té doby se muselo telefonovat z Obořiště nebo ze Hbit. Telefonní hovorna byla v obchodě Antonína Máši čp. 84, který r. 1949 vstoupil do Podbrdského družstva. V obci tak vznikl první socialistický podnik. Do počátku padesátých let spadal v našem kraji nový velký rozvoj báňského průmyslu, v němž našlo mnoho lidí dobré pracovní příležitosti i výdělky. Zlepšilo se autobusové spojení obce s bližším i vzdálenějším okolím. Rozvinul se společenský život: r. 1950 byla založena pobočka ČČK, která zde působila již koncem třicátých let, ale během války zanikla. Dnes má 104 členů, z nichž je 16 stálými dárci krve. V obci pracují dvě čtyřčlenné zdravotnické hlídky, na škole je činný dorost ČČK, který má 14 členů. Roku 1951 byl přejmenován Sbor dobrovolných hasičů při valné hromadě na jednotu Československého svazu požární ochrany a tato jednota rozvinula v následujících letech novou bohatou činnost po stránce protipožární prevence i po stránce společenské; má dnes 109 členů a podílí se velmi aktivně na kulturním životě i při výstavbě obce.Např. při budování požárnické Zbrojnice a budovy MNV odpracovali požárníci za devět měsíců v letech 1970 -1971 celkem 4 820 brigádnických hodin V květnu 1952 se ustavil ve Višňové Výbor žen. K dalšímu podstatnému zlepšení společenského života došlo r. 1954: dne 6. května zahájil ve Višňové činnost poštovní úřad též pro obce Drásov, Cihelnu a Skalku a ještě téhož roku se otevřel nový kulturní dům, který vznikl rozsáhlou přestavbou hostince "U potoka" čp. 70. Tuto přestavbu provedli občané po pracovní době dobrovolnými směnami, které se často protáhly dlouho do noci. Sálu, který zde vznikl, užívá se dnes jako kina.

 

Kravín JZD Višňová, dokončený r. 1950

 

Budování kanalizace  

Současně již počátkem padesátých let přistoupilo několik průkopníků Josef Fiřt z čp. 60, Václav Hotový z čp. 98,  Marie Kočová z čp 89, Emanuel Lundák z čp. 64 a pozdější předseda JZD František Jungbauer z čp. 46  k spojení vlastních pozemků a k rozsáhlé přesvědčovací práci mezi zemědělci, jejímž cílem bylo založení Jednotného zemědělského družstva. Byla to práce leckdy vyčerpávající a těžká, neboť bylo třeba přesvědčit soukromě hospodařící rolníky, že vstupem do družstva a Společným hospodařením nikdo nic neztratí, nýbrž naopak získá. Nakonec se tato námaha vyplatila: do roku 1957 vstoupilo do družstva okolo 90 zemědělců téměř celá vesnice. Byly tak položeny Základy k dalšímu socialistickému vývoji ve Višňové. Počátky družstva nebyly snadné: pro mechanizaci bylo třeba polní práce vykonávat většinou ručně a mnoho čistého zisku se muselo z počátku vynaložit na dlouhodobé investice. Jednou z největších byla výstavba kravína, který byl s finanční podporou státu a ONV dokončen r. 1959. 

Za pracovní jednotku se tehdy vyplácelo 7 Kčs, během dalších šesti let však odměna za pracovní jednotku (kromě záhumenku a naturá1ií) stoupla na 16,50 Kčs. Dnes družstevníci dostávají za práci pevnou odměnu podle norem. když družstvo překonalo počáteční potíže, zvýšilo mechanizaci a r. 1965 sloučením s JZD 9. květen v Dlouhé Lhotě znásobilo své možnosti, ukázaly se v plné míře přednosti kolektivního způsobu hospodaře­ní. Ubylo mnoho dřiny zvláště o žních a jak stoupaly příjmy, měnily se v naší obci postupně dřívější hospodářské prostory v moderní obytné místnosti, vybavené koberci, novým nábytkem, televizory....V mnoha bývalých chlévech či stodolách je dnes po přestavbě "ustájeno" auto nebo motocykl. Višňová, kde se ještě r. 1945 obyvatelé živili téměř výhradně zemědělstvím, změnila se v obec, v níž podle sčítání lidu z roku 1961 pracovalo ze 100 ekonomicky činných obyvatel 35 v průmyslu.