www.visnovske.nazory.cz

V jejím průběhu musilo z naší obce mnoho mladých lidí odejít na nucené práce do Německa, vesměs na místa, vystavená těžkým leteckým útokům. K těžkostem válečné doby přistoupil i útlak kulturní.

 

 

Pomáhali mladí i staří -- nejstarší brigádnice, Jos. Kášová -- 81 let

Téměř po celou válku vyvíjel ve Višňové i v širokém okolí hor­livou činnost Spolek divadelních ochotníků. Jeho vystoupení bývala oblíbena a hojně navštěvována, poněvadž herci dovedli pohotově reagovat na soudobou situaci, byli v úzkém styku s diváky, jejichž svízele a strasti důvěrně znali, a různými přídavky, které ovšem vyvolávaly v hledišti bouře smíchu a potlesku, znamenitě posilovali protiněmecký odpor. Nepřekonatelný byl v tomto směru svým vtipem a odvahou zvláště Emanuel Lundák čp. 64 a Rudolf Žaloudek čp. 87. Ještě v lednu až květnu 1941 sehráli ochotníci pět her, ale další divadla Němci zakázali s průhledným odůvodněním,že by to vedlo k zanedbávání zemědělských prací Ale to se již blížil poslední rok války, kdy v okolních lesích operovaly partyzánské oddíly. Z naší obce byl ve spojení s partyzány Alois Hovorka čp. 106, který při své odbojové činnosti v dubnu 1945 zahynul. Blížící se fronta posilovala naději na brzké osvobození.
 

Při vyučování ve višňovské ZDŠ -- rok 1964

11. Osvobození. 

Vnitřně byli všichni na převrat připraveni a tak při prvních zprávách o povstání pražského lidu dne 5. května 1945 byla rychle provedena všechna potřebná opatření: němečtí uprchlíci, kteří se právě zdržovali v obci, byli zajištěni ve škole. K večeru přišlo do obce sedm partyzánů tři byli Češi, čtyři Rusové, kteří pak 7. květnu zajali 3 důstojníky SS a následujícího dne odzbrojili 150 příslušníků SS. V okolí stály hlídky, udržovalo se spojení s okolními obcemi. Ustupujícími Němci byl přitom zastřelen Václav Hlušička čp. 53. Teprve 10. května po čtvrté hodině odpoledne přijelo první osobní auto se sovětskými důstojníky. Obecní kronika o tom a o následujících dnech vypráví: Nastalo veliké přivítání. Podán jim chléb se solí a láhev vína. leden z důstojníků naznačil slovem i pokyny, že se nyní musíme sjednotit jako bratři. Pak odjeli k Drásovu. Následujícího dne se ustavil patnáctičlenný revoluční národní výbor... Dne 12. května opět na křižovatce (tj. na křižovatce silnic Přibram -Sedlčany a Dobříš -Kamýk téměř celá ves očekávala příchod Rudé armády. Konečně se objevily od Obor první tanky rudoarmějců. Nastalo nadšené vítání, které se nedá ani vylíčit. Všichni radostně a bouřlivě vítali svoje osvoboditele. Bylo již konec strachu, nikdo se nemusel již Němců bát a všichni občané po dlouhé době mohli klidně spát. Rudá armáda se ubytovala v obci po jednotlivých budovách a ve vůkolních lesích. Ve škole, na faře a ve stanu ve školní zahradě zřízeny ošetřovny. Sklad potravin umístěn v sále u Suchých (čp. 1), pošta byla v kampeličce čp. 86 a na pile (tj. na Budech) byly pekárny. Vojáci z okolních vesnic dojížděli do Višňové pro potraviny a pro poštu, takže zde bylo stále veselo a rušno.