www.visnovske.nazory.cz

Jestliže tímto krokem byly uskutečněny v místních poměrech alespoň zčásti teprve demokratické a národní požadavky, které v širším měřítku nastolil již revoluční rok 1848, pak to ani zdaleka neznamenalo řešení úplné. Vždyť například lesní bohatství v okolí Višňové se dostalo do rukou velkopodnikatele Máry a pak do rukou velkostatkářky a pozdější nacistky Eiflerové z Dlouhé Lhoty. Tyto lesy byly v letech 1919-1920 ve velkém rozsahu zachváceny mniškou, takže musily být poraženy rozsáhlé lesní plochy. K zpracování dřeva byla r. 1920 vystavena na Budech u Višňové parní pila zrušena byla r. 1947, kde našlo zpočátku zaměstnání 20-30 dělníků, většinou z Višňové. A právě sem se poutají první zprávy o organizování revolučního dělnického hnutí ve Višňové. Zakládající člen KSČ v Příbrami soudruh Karel Ježek vzpomíná na tato léta takto: Z počátku se začalo ve Višňové diskutovat o vítězném nástupu Říjnové revoluce v Rusku a o úspěších dělnické třídy pod vedením bolševické strany, v jejímž čele stál geniální vůdce V. I. Lenin, v sociálně demokratické organizaci.

 

Členové SSM při práci

 Poměrně malá skupina levých sociálních demokratů, mezi nimi soudruh Josef Matějka čp. 96  se ženou začali hovořit o tom, že pracující lid v Rusku pod vedením bolševiků se uchopil moci, zabral fabriky pro dělníky a půdu pro rolníky. Další podrobnosti se postupně dovídali od zajatců, vracejících se z Ruska, a z komunistického tisku. Tak vzniklo budoucí jádro KSČ ve Višňové.  *1*  

Její činnost ať už přesvědčování a propagace komunistických idejí nebo boj za jejich uskutečňování nebyla lehká ani ve Višňové,kde bylo velmi těžké pracujícím zajišťovat i skromný rodinný život, zvláště když po době konjunktury přišla v třicátých letech nezaměstnanost Pracovních příležitostí bylo velmi málo, bývalá pila na Budech poskytovala jen omezené pracovní příležitosti, lesní práce byla špatně placena -..Také hornictví na Příbramsku bylo v úpadku a šití rukavic bylo omezeno a málo placeno, takže zbývala jediná možnost, aby pracující hledali jen příležitostná zaměstnání u sedláků či mimo příbramský okres. Veškerá tato zaměstnání byla těžko dostupná, Zejména pro aktivní přívržence KSČ, a tak se často stávalo, že živitelé rodin byli bez zaměstnání a rodiny pak strádaly.  *2*  

*1*  O aktivitě višňovských komunistů svědčí fakt, že při volbách r. 1927 byli do obecního výboru zvoleni za KSČ Václav Matějka (čp. 96) a František Lundák (čp. 94). Kromě toho uspořádali členové KSČ v třicátých letech v obci několik divadelních představení. Mezi pokrokově smýšlející občany ve Višňové docházel tehdy i Soudruh Antonín Ploc ze Skalky.

 *2*  Roku 1935 dostávali ve Višňové čtyři lidé kromě bytu v obecním domku (pastoušce) ročně 120 Kč, dva lidé dostávali bez bytu ročních 240 Kč. Podporu pobíralo dále 73 nezaměstnaných Při tomto těžkém a tvrdém životě nechyběly útoky protikomunistických funkcionářů jiných stran a pronásledování policejním aparátem. Ani tyto útoky neodradily komunisty od boje za uskutečnění ideálů marxismu-Lenismu. Aktivně se zúčastňovali různých akcí nezaměstnaných, prvomájových manifestací a jiných akcí, pořádaných OV KSČ, včetně boje proti nacistickým okupantům za osvobození naší vlasti a uskutečňování socialismu. Když se zamýšlím nad stavem ve Višňové před rokem 1945 o dnes, když srovnávám, co vše se za tu dobu v obci změnilo, pak rozhod­ně to stojí za zamyšlení a srovnání bývalé měšťácké demokracie s naší dnešní socialistickou cestou, která přináší neustálý hospodářský a kulturní rozmach a tím spokojenější život všech poctivých pracujících v obci.

 Koncem třicátých let se sice nezaměstnanost začala snižovat, ale bylo tomu tak v důsledku konjunktury spojené s přípravami na druhou světovou válku. Na podzim r. 1938 zabralo nacistické Německo na základě tzv. Mnichovských dohod české a moravské pohraničí a po půlroce pak tuto našemu státu násilím vnucenou smlouvu samo pošlapalo a 15. března 1939 vojensky obsadilo zbylou část Čech a Moravy. Na podzim téhož roku přepadením Polska rozpoutalo druhou světovou válku 1939 -­1945 a přivodilo tak téměř celému světu nesmírné lidské oběti i hmotné škody.