Oblíbené byly sešlosti tam, kde se jich zúčastnili "řečníci" tlampači, kteří chodívali po svatbách, znali mnoho novinek z obce i širšího okolí a svým přiroze­ným vtipem udržovali zábavu po celý večer. Koncem minulého století byli takovými řečníky ve Višňové Josef Šimonovský z čp. 21, nazývaný Jozífek Zahradníčkojc, povoláním tesař, a Josef Burian z čp. 9, nazývaný (Muzikant hrál na křídlovku). Po první světové válce chodíval ještě nějaký čas po svatbách Rudolf Žaloudek z čp. 87, truhlář. Když řečnictví upadalo,s úspěchem je převedl na novou základnu založením (r. 1923) Spolku višňovských ochotníků. 

     První zmínky o divadelní činností v naší obci pocházejí sice již z doby před první světovou válkou, ale teprve založením Spolku získala vyšší úroveň. Pro nadšení, obětavost a častá i úspěšná vystoupení členů tohoto spolku stala se Višňová v dalších letech přirozeným kulturním střediskem okolních obcí.Vzpomínka na život naší obce koncem minulého století by nebyla úplná, kdybychom se nezmínili o dalším, vlastně nejstarším višňovském spolku, o Sboru dobrovolných hasičů.Byl založen po několikaletém přípravném jednání na jaře 1891 a stal se brzy výrazem občanského smyslu pro vzájemnost a ochranu společných hodnot. Bylo toho opravdu třeba, poněvadž vesnice pod doškovými střechami byla jinak úplně vydána na pospas požárům, jimiž ostatně ve své minulosti několikráte trpěla. Nějaký čas po založení Sboru byla vystavěna nákladem obce požární zbrojnice u kostela. Tehdy bylo asi 15 % všeho obyvatelstva členy Sboru. Nehledíme li k tomu, že do obce docházelo 9 časopisů, sloužila koncem minulého a počátkem našeho století kulturním zájmům obyvatelstva ve Višňové vlastně jen obecní knihovna, v níž bylo 81 knih.

     Jak vyplývá již z výše uvedených faktů, bylo sociální postavení mnoha rodin ve Višňové koncem minulého století tíživé. Kde došly prostředky k obživě, nezbylo než jít světem nebo se obrátit na obec o výpomoc. Ale ani její prostředky zdaleka nestačily. Doklad o tom podává zápis z jednání obecního výboru ve Višňové dne 27. ledna 1889: Dle paragrafu 31 zákona zemského ze dne 3. prosince 1868 vykonává obec povinnost pečovati o chudé příslušníky a podporuje 12 chudých příslušníků nákladem 78 zlatých.Z těchto dvanácti dostávají dva mimo peněžitou pod­poru i byt. Dále dává byt jedné rodině, jejíž otec tvrdí, že mu nelze činži platiti. ..

          Obec vydržuje 3 nalezence... nákladem 72 zlatých. Mimo to utekl z obce mladý statný otec a zanechal obci 2 dítky, jež musí obec podporovati nákladem 36 zlatých. Mimo to byla obec povinna vzíti v opat­rování osiřelé dítě, jehož otec se zbláznil, nákladem 18 zl úhrnen udílí se podpory pro chudé příslušníky staré 78 zl. a pro děti 126 zl.,dohromady 204 zlatých... Tyto podpory musí obec v budoucím roce roz­šířiti, neboť budou sem dodáni noví nalezenci... Výlohy obce rok co rok vzrůstají,že v posledních letech vzrůstají rozpočty průměrně o 100 zlatých ročně. Letošním rokem jest rozpočteno vydání na 915 zl. 32 kr., což je na chudou obec višňovskou rozpočet ohromný a vzdor tomu nenajdete člena výboru, který by odporoval rozpočtu svého souhlasu, poněvadž jsou položky jeho samé nutně třeba... 

        Višňová je místo chudé, pozemek jeho jsou proto vřazeny do tříd nejnižších a nelze tedy chudé obci činili takové výlohy, co může vydržeti obec, která má dobré pozemky a k tomu rozsáhlé jmění obecní. Ve Višňové je výnos obecního majetku 169 zl., což nestačí ani na nejnutnější; toho jest svědectvím, že k tomu ještě jest obecní přirážka 35 %. přítomní rolníci prohlašují, že z ohromného vzrůstání obecních výloh mají strach. Přítomný výbor jest si vědom, že podpory,které poskytuje, nejsou skvělé, ale dává mimo to chudým příslušníkům právo obcházeti ob čas po občanech a ti udíleti chudým příslušníkům dary v naturáliích, které do roka činí mnohonásobnou podporu obecní. Mimo tu musí podporovati nesmírné množství cizích příslušníků i ze zámožných obcí, kteří sem docházejí...

 

Parní pila na Budech ve dvacátých letech 

A proč bylo třeba tohoto odůvodnění, z něhož vyplývají tak drastické, nám dnes těžko pochopitelné údaje o sociálních poměrech v obci? Stalo se tak proto, že okresní zastupitelstvo v Příbrami podepřelo žádost jedné višňovské vdovy o příspěvek a že dále navrhlo, aby jiné přestárlé ženě byl zvýšen měsíční příspěvek na 1 zlatý 50 krejcarů, kdežto obec jí mohla vzhledem k své svízell1é finanční situaci podporu zvýšit z 50 jen na 80 krejcarů měsíčně...

      Za těchto poměrů nepřekvapí, že při volbách v roce 1907 získala ve Višňové sociální demokracie absolutní většinu a že své pozice uhájila při volbách r. 1911. Obecně se tedy již tenkrát cítila potřeba změnit konečně poměry k lepšímu, ale než se tyto snahy mohly rozhodněji pro­sadit, vypukla první světová válka (1914-1918J. Z Višňové do ní odešlo na 90 mužů, kteří bojovali snad na všech válečných frontách. 13 jich padlo,7 zahynulo na válečné útrapy, 12 se vrátilo jako invalidé. Doma zatím vzrůstala bída a hlad, neboť potraviny rekvírovalo vojsko.